Duchové

Jsme duchové, pohublá prázdná nic bez tváře. Bloudíme světem žijících, půjčujeme si jejich obličeje, vyplňujeme prázdnotu jejich prostými kecy a myslíme si, že si tak koupíme život. Jsme duchové, odsouzení k věčnosti neustálého opakování osudových chyb, jenž nás zničily.

16.5.2013- Adamovi

Kdybychom byli šťastní a nesmrtelní, bůh chcípne nudou.

Středa

Nozdry světel noci mě dnes večer
vdechly do náruče cizího města.
Pohlazení ulic projede hrudí tesklivě,
a zároveň chladně a prudce 
jako dotyk špatně hrající kurtizány,
zatímco mé zmrzlé tělo dál
tiše proplouvá vzpomínkami na jiná místa,
tak důvěrně známá,
vzdálená a přitom pořád na dohled.
Ztratil jsem se ve městě
nebo ve své hlavě?

Gif: Paprika

Jednou večer

Nedávno jsme spolu mluvili. Ona a já. Moje životní filozofie stojí mezi námi na talíři. Bůh je škodolibý, vyhledává napětí a dobře se u něj baví. Ona vrtí hlavou a usmívá se: ,,Dostal jsi, po čems toužil." ,,Ale za jakou cenu?" nechápu, že to stále nevidí. ,,Dostal jsi to se vším, co k tomu patří. Možná by sis měl dát pozor na to, co si přeješ." Staré paradigma mého zrychleného tepu se rozpadá na prach. Má pravdu.