Přes dusný ruměnec
Není vidět mrtvé
Na obloze.
Nechtěl jsem sám
Tak jsi šla se mnou,
V myšlenkách já
Doprovozen.
Ze světa je černá plocha.
Nakloněná, špinává,
Ponořená
Ve tmě
Ty nade mnou visíš,
Šeptáš, co chci slyšet,
lžeš mi, hlesneš
“Veď mě.”
V dálce ohně blikaj,
Temně tluče tepe
Srdce kraje
Zas a znova.
A já nevnímám
Ten hnus vzduchu,
Přesto mělas
Zůstat doma.
I to velký noční nic
Na tebe mě
Myslet nutí
Volil bych noční můru,
Než ze sna s tebou
procitnutí.
