Dvojitej kuřecí na víně

Zůstali jsme jen my dva,
potravinové produkty
s krátkou (s)potřebností
naaranžováni vedle sebe
v šeru poblikávající žárovky.
Servírovaní na víně
se spoustou otázek a žádnými odpověďmi.
Úplně bez ambic, bez vyhlídek,
bez naděje, bez obalu
stali jsme se symbolem
toho, čím jsme byli
a čím už nám nikdo nedovolí být.
Jak mladé byly naše duše,
než je začalo formovat tohle město.
A jak divokými se mohly stát,
kdyby je žár nesežehl doběla.
Ale svět to nezajímá.
Nebude nás obdivovat ani pět sekund,
než nás sežere zaživa.

Otílie

A tak tvá mysl poletuje nahá a těžká,
otupena neustále se opakujícími tóny
hudby měst.
Nesnažila ses procitnout z barev a pachů,
ale nakonec jsi na hranici věčného schizma
z roztrhaných rodinných fotek
prozřela pokažená a zlomená,
nekonečnou a tichou tmou apeironu
v temných očích náčelníkovy dřevěné masky,
a i já tam jsem,
pojídajíc drobky tvého šílenství,
ve skleněné veslici hledám tvou brož,
ten kýč poskvrněný slzami nostalgie a nevědomosti,
na vodách černých a hlubokých,
dokud ji nenaleznu, ze sna nevylovím,
to tvá láska něžná byla šperkem tak ryzím a nádherným
a teď je navěky pryč.

Gif Credits: Sabato Visconti

Nevěrné VHS

Včera jsem si půjčil ve videopůjčovně kazetu. Teď na ní koukám a obraz zrní. Napadá mě, kolik očí před těmi mými se zamilovalo do kýčovitého přebalu a kolik rukou pak leštilo nádobí u toho, co teď vidím na obrazovce. Přemýšlím, zda vůbec koukat dál. Jestli to právě neztratilo intimitu ve všem tom zrnění. Co zrnko, to podpis.
Všimnete si nezvyklého šumu v třicáté-první minutě a je vám jasné, že to byla nejspíš oblíbená pasáž chlápka před vámi.

Zajímá mě, jak ten film skončí?

Ne, vlastně ne.

Gif: Metropolis

Absolvent

Pokořen vědomostmi sítě bez pavouka,
zajat partyzány vhodných synonym, vzorců a postupů,
mučen papírovými strážci dějin českého jazyka,
dušen proudem informací pod nízkým stropem své paměti,
vlečen klaustrofobickým labyrintem jedné mysli,
pokořen vlastními prosbami k silám,
které jsou k smíchu a které se smály.

Odmaturoval jsem.

Ale co z toho? Co teď?
Stejně se nikdy nedovím,
proč ohavné můry tančí ve světle stolních lamp
a o čem tak tesklivě zpíval komár,
než jsem ho přerušil tleskáním.

Doba

A pak tam stála ona,
oděna v záři dotekových obrazovek,
zahalená ve večerním hávu kouře elektronických cigaret.

Za zvuků rave, trance, tectoniku a dubstepu
společně závodíme s tmou uprostřed noci,
'lajkujeme' mechanický dotyk romance,
posíláme zavirované emaily v plastové láhvi ekologům,
svítíme si mikrovlnkou, ale burgery jíme studené.

Když se pak přátelsky obejmeme
a já svou vanilkovou krásku doprovodím k prahu dveří,
vyrve mě z úvah zajímavý postřeh.
Já si tu zjizvenou, bezzubou, plesnivou mrchu vlastně s někým spletl.




Gif: videoklip Grimes - Genesis

Přelud

Krása pih schovaná
pod bílým make-upem.

Těžká kovadlina konvence,
táhnoucí opravdovou krásu
ke dnu oceánu norem.

Proč jen výjimečnost
tvých hřejivých červánkových rtů
zas mizí za násilným skutkem rtěnky rudé
a nad bezstarostnými dětmi tvých očí
zatahuje se temné mračno kouřových stínů

Gif: TV Show Adventure Time

Dospělec

Dospělec,
aniž by si to uvědomil,
začne opět lézt po kolenou
a lačně se sápat po mléku a čokoládě,
vracejíc se na začátek,
nepoučen včerejškem,
nepřipraven na zítřek.

Dědové dávných dob,
ty chrliče gotické,
plivou mu svou krev do jeho slepých očí.
Matky jak harpyje zvěstují bouřku,
stávají tak zas tváří tvář slepému Fíneovi.

A jako zžuklá hranolka ležící na zemi,
stará kurva laciných restaurantů,
nakonec i všechna očekávání
jsou rozšlapána na sračky ve frontě na blbýho burgra.

Snad poté dospělec zas dospěje
a přestane snít o květině trójské,
tak jako cizinci,
již ukovali si pranýř ze slz a zklamání,
okradení a zlomení krásou čisté duše,
tím přeludem zrádným.