Rozběhl se.
Jeho černé běžecké boty bubnovaly na tvrdou asfaltovou silnici v pravidelném rytmu.
Vyvolával v duchu první element. DUM DAM DUM DAM DUM DAM.
Země odpověděla:,,Už je to dávno."
,,Něco jsem si musel urovnat."
Element země utichl.
Šaman slyšel jen pleskavé odrazy svých chodidel.
Druhý element na sebe nenechal dlouho čekat.
Žár v jeho svalech ho překvapil.
Ozval se brzy. Příliš brzy. Mnohem dříve než šaman očekával.
Bolest vystřelila tak náhle a prudce, že běžíc zavrávoral a málem zakopl.
,,Kde jsi byl tak dlouho?" vyštěkl oheň podrážděně.
,,Ve své hlavě. Byl tam celkem binec."
Palčivá křeč ho držela za bok a rameno.
Pochopil, že zemi ani oheň nepřesvědčil.
Běžel dál. Nezastavoval.
Vítr mu bral dech z plic a nedal mladíkovi pokoj,
dokud nezačal hlasitě sípat a lapat po vzduchu.
Element k němu nepromluvil.
Vítr tu byl vždy.
Celou tu dlouhou dobu předtím.
Vše viděl a tak se nedožadoval omluv.
O to víc byl jeho trest krutý.
Donutil ho zastavit.
Doběhl dál než čekal, ano.
Nebylo to ale ani zdaleka tolik, kolik byl zvyklý uběhnout před sedmi lety.
Čekala ho hodně dlouhá cesta zpátky k tomu stát se opět mocným šamanem.
Jako poslední odpověděla voda.
Pohladila jej po tváři a ramenech.
Ona jediná necítila potřebu v něm probouzet pocit viny.
Ona jediná necítila křivdu.
,,Už brzo ti odpustí. Uvidíš." zašeptal povzbudivě pot na jeho čele
a zůstal s ním, dokud mu to purpurový soumrak starého slunce dovolil.
Gif: TV show Dragonball Z
