Nevěrné VHS

Včera jsem si půjčil ve videopůjčovně kazetu. Teď na ní koukám a obraz zrní. Napadá mě, kolik očí před těmi mými se zamilovalo do kýčovitého přebalu a kolik rukou pak leštilo nádobí u toho, co teď vidím na obrazovce. Přemýšlím, zda vůbec koukat dál. Jestli to právě neztratilo intimitu ve všem tom zrnění. Co zrnko, to podpis.
Všimnete si nezvyklého šumu v třicáté-první minutě a je vám jasné, že to byla nejspíš oblíbená pasáž chlápka před vámi.

Zajímá mě, jak ten film skončí?

Ne, vlastně ne.

Gif: Metropolis